15. týden – Naše (ne)povedené pokusy o Štědrý den
Projekt 365 dní v Kanadě, 365 fotek. Pokud si se těšil/a na email v úterý, tak se omlouvám za čekání. Říkal jsem si, že udělám mezeru po tom vánočním speciálu o Seattlu (pokud si ho ještě nečetl/a nebo Ti někde, zapadl, klikni, otevře se v novém okně v archivu). A teď už hurá ke čtení o našem povedeném vánočním týdnu v Kanadě 🙂
99/365 Vánoce jsou za dveřmi, nejvyšší čas řešit vánoční stromečky. A jak se to dělá v Britské Kolumbii? Vytiskněte si permit z internetu (nebo si ho vyzvednete v některé z kanceláří), pročtete pár pravidel a můžete si ho jít uříznout sami ven. Nic to nestojí. Jedno z pravidel, odkud se smí vánoční stromky řezat – pod vedením vysokého napětí. Není to geniální? Lidi mají radost a údržbářům vysokonapěťových cest to pomůže… Co myslíš, fungovalo by to i v ČR?
100/365 Hurá, první stovka! Cestou do Seattlu nám udělalo radost auto. Protože jsme měli spotřebu 11-12 litrů na 100 km. Což je krása, nato, že je to 4 litrový 6ti válec a tankuje se tu nekvalitní benzín (okt.č.87).
Na krátké popojíždění po Whistleru do práce a podobně, na sněhu a v mrazech se studeným motorem, jezdíme za 17-20 litrů, hehe. Aspoň tedy víme, že nás auto nesežere, až s ním pojedem na nějaký delší výlet, třeba na Aljašku.
101/365 Zde ještě jedna fotka z úplně prvního Starbucksu na světě, která se do Seattlového speciálu nevešla. To abys mi věřil/a, že opravdu právě tenhle byl první 😉
102/365 Vánoce pokus č.1. Štědrý večer nastal…a toto je prosím pěkně moje Štědrovečerní večeře. Pravděpodobně po noční návštěvě Tima Hortonse (viz fotka 43/365, kde jsem tuhle kanadskou klasiku představoval) cestou z ameriky se mi udělalo krapet zle. Celý den jsem nejedl, večer jsem si řekl, že zkusím alespoň takhle dietně. A nic, pak bylo ještě hůř. Dalo by se říct, pos-aný Vánoce, doslova ;))
Jo skoro bych zapomněl, tradiční štědrovečerní pohádka samozřejmě nechyběla. Ačkoli já se u ní svíjel v křečích a řešil, jestli horem nebo dolem..no nic. Pustili jsme si Princeznu se zlatou hvězdou na čele.
103/365 25.12. když jsem v ČR, tradičně s kamarády z loděnice vyrážíme na nějakou „vánoční vodu“, pramice, kytárky, kapr, salát, cukroví… Jak tak přemýšlím, 25. jsem asi ještě nikdy nestrávil v posteli. Ale motivace, aby mi už konečně bylo dobře a taky jsme si mohli s Pájou dát bramborový salát a tak nějak celkově si udělat Štědrý den byla dost velká.
104/365 Doneslo se k nám tady, že prý máte až 15 stupňů nad nulou, takže je to spíš takové chladnější léto vlastně, než jen nepovedená zima. Dobrá, postupně si tedy zopakujeme, co vše se dělo za úkazy ještě v dobách, kdy zima byla. Začneme rampouchy, rostou třeba ze střech, tím, jak kapající voda nestíhá dokápnout na zem, ale cestou zmrzne. Výsledek kolikrát vypadá docela hezky. Schovejte si to i pro vnoučata, kdyby náhodou v Evropě už nikdy nemrzlo 😉
105/365 Vánoce pokus č.2. U pokusu o Štědrý den číslo 2 jsme se dostali podstatně dál. Véča byla perfektní, pohodička, cukroví…znáte to. A pak že si půjdem lehnout a pustíme si nějaký film. Jenže Pája cestou do postele vší silou nakopla bosou nohou roh skříně vedle postele. A že prý asi i něco křuplo v prsteníčku nebo prostředníčku. A do háje. Chladíme jako divý a přemýšlíme, jestli to nechat a uvidíme co to bude dělat dál, nebo jestli radši jet na pohotovost a na rentgen.
Nakonec vítězí (kupodivu) druhá varianta a jedeme. Večerní příjem na pohotovosti stojí 700 dolarů (ráno by to bylo za 70) + pak něco samotný doktor + rentgen.. Takže necháváme pořešit platby a tyhle věci přímo pojišťovnu a čekáme. A čekáme. Nakonec nám čekání krátí a doktor na Páji nohu mrkne dřív. Mrká, kouká na prst a prohlašuje, že to bude ok, že to časem sroste. Že to sice může zrentgenovat, ale nic víc s tím stejně neudělá. A nic platit nechce. Tak jsme pojišťovně ušetřili nějakej ten zlaťák. Hezky mu děkujem a s podstatně lepší náladou odjíždíme zpět domů, prst fixujem k vedlejšímu kolegovi a jdem spát a srůstat…
_ _ _ _ _
Konec dobrý, všechno dobré. Noha Páju trochu pobolívá, ale je to ok. V pohorách to ani při chůzi necítí. Ve čtvrtek zkusíme asi nohu zavřít i do lyžáku a půjdem tu poprvé lyžovat společně. Přejem Ti tedy poklidného Silvestra a vše nejlepší do roku 2016! Drž palce, ať Silvestr zvládneme hned na první pokus, ostatně pak se zase pochlubíme v příštím emailu za týden 🙂
Tom & Pája
PS: Pokud se Ti fotky líbí a chtěl/a bys mi udělat radost nebo projekt podpořit, budu moooc vděčný když o tom řekneš nebo napíšeš svým přátelům, které by to mohlo zajímat, příspěvek nasdílíš, lajkneš nebo mi napíšeš komentář. Pokud nechceš nechávat nic náhodě, můžeš se přihlásit k mým foto-emailům a už Ti žádný nový díl zde na webu neuteče a navíc každý týden dostaneš bonusový wallpaper a fotky s povídáním z našeho aktuálního cestování (USA, Kanada, Kuba a Argentina). A ještě třeba něco vyhraješ v soutěži, kterou jsem pro odběratele připravil 😉
Pokud se Vám mé fotky líbí, budu moc vděčný za sdílení pomocí tlačítek níže :o)